Dispečer operačního řízení nemůže chybovat
Zdravotnické operační středisko ZZS ZK je pomyslnou řídící věží pro zajištění správného fungování ZZS. Na to, aby se celý systém ZZS nezhroutil jako domeček z karet a nenastal kolaps, dohlíží dispečer operačního řízení (DOŘ).
Tuto nesmírně složitou činnost zpravidla zastávají jen ty nejzkušenější dispečerky, kterými ZZS disponuje. Mezi ně patří například i Miroslava Řezáčová. „DOŘ vysílá a koordinuje činnost výjezdových skupin, spolupracuje s Hasičským záchranným sborem, Policií České republiky, horskou službou, leteckou záchrannou službou a zdravotnickými zařízeními,“ snaží se nastínit obrovský objem práce Miroslava Řezáčová, která na pozici DOŘ pracuje od dubna roku 2015.
Jak to tedy vypadá v praxi? „Na každé službě máme tři takzvané calltakery a jednu DOŘ. Úkolem calltakerů je právě příjem a řešení tísňové výzvy – tedy telefonátu na linku 155. Na základě dostupných informací vyhodnotí calltaker stupeň naléhavosti a potřebné zdroje. To následně přepošle v tu chvíli sloužícímu DOŘ,“ popisuje Řezáčová.
Zatímco calltaker nadále poskytuje instrukce k první pomoci a je s volajícím podle potřeby nadále ve spojení, tísňovou výzvu si přebírá DOŘ. Na základě toho pak například Miroslava Řezáčová nebo její kolegyně na pozici DOŘ vysílají auta do terénu. DOŘ musí určit, z které základny a jaký sanitní vůz pojede, zda je potřebná i přítomnost lékaře u zásahu. Pokud je to nutné, informuje také zbylé složky IZS. A tím všechny povinnosti pro DOŘ nekončí. „DOŘ musí mít přehled o rozmístění, množství a dostupnosti výjezdových skupin. Musí umět stanovit priority, nalézt optimální řešení, reagovat na konkrétní událost, ale být připraven i na událost, která teprve vznikne,“ popisuje Řezáčová, která musí nejenom vždy správně vyhodnotit situaci, ale třeba ovládat práci s mapou či radiovou komunikaci, která je hlavním komunikačním prostředkem s výjezdovou skupinou.
„Řečeno s trochou nadsázky, mým hlavním úkolem je použít správné zdroje ve správný čas a na správné místo,“ usmívá se Miroslava Řezáčová. Přiznává, že práce je po psychické stránce velmi vyčerpávající. „Je to práce týmová, která vyžaduje maximální soustředění. I sebemenší pochybení může mít fatální následky,“ uvědomuje si Řezáčová. Svůj volný čas věnuje nejenom rodině, ale i aktivnímu sportování, které ji neskutečně dobíjí. „Cestování, plavání či divadlo, to všechno patří do škatulek mojí první pomoci,“ říká Řezáčová.
Tuto nesmírně složitou činnost zpravidla zastávají jen ty nejzkušenější dispečerky, kterými ZZS disponuje. Mezi ně patří například i Miroslava Řezáčová. „DOŘ vysílá a koordinuje činnost výjezdových skupin, spolupracuje s Hasičským záchranným sborem, Policií České republiky, horskou službou, leteckou záchrannou službou a zdravotnickými zařízeními,“ snaží se nastínit obrovský objem práce Miroslava Řezáčová, která na pozici DOŘ pracuje od dubna roku 2015.
Jak to tedy vypadá v praxi? „Na každé službě máme tři takzvané calltakery a jednu DOŘ. Úkolem calltakerů je právě příjem a řešení tísňové výzvy – tedy telefonátu na linku 155. Na základě dostupných informací vyhodnotí calltaker stupeň naléhavosti a potřebné zdroje. To následně přepošle v tu chvíli sloužícímu DOŘ,“ popisuje Řezáčová.
Zatímco calltaker nadále poskytuje instrukce k první pomoci a je s volajícím podle potřeby nadále ve spojení, tísňovou výzvu si přebírá DOŘ. Na základě toho pak například Miroslava Řezáčová nebo její kolegyně na pozici DOŘ vysílají auta do terénu. DOŘ musí určit, z které základny a jaký sanitní vůz pojede, zda je potřebná i přítomnost lékaře u zásahu. Pokud je to nutné, informuje také zbylé složky IZS. A tím všechny povinnosti pro DOŘ nekončí. „DOŘ musí mít přehled o rozmístění, množství a dostupnosti výjezdových skupin. Musí umět stanovit priority, nalézt optimální řešení, reagovat na konkrétní událost, ale být připraven i na událost, která teprve vznikne,“ popisuje Řezáčová, která musí nejenom vždy správně vyhodnotit situaci, ale třeba ovládat práci s mapou či radiovou komunikaci, která je hlavním komunikačním prostředkem s výjezdovou skupinou.
„Řečeno s trochou nadsázky, mým hlavním úkolem je použít správné zdroje ve správný čas a na správné místo,“ usmívá se Miroslava Řezáčová. Přiznává, že práce je po psychické stránce velmi vyčerpávající. „Je to práce týmová, která vyžaduje maximální soustředění. I sebemenší pochybení může mít fatální následky,“ uvědomuje si Řezáčová. Svůj volný čas věnuje nejenom rodině, ale i aktivnímu sportování, které ji neskutečně dobíjí. „Cestování, plavání či divadlo, to všechno patří do škatulek mojí první pomoci,“ říká Řezáčová.
Po víc než 31 letech opouští naše záchranářské řady a odchází do zaslouženého důchodu.
